BOHOSLUŽBY
ROZPIS BOHOSLUŽEB
VELHARTICE a okolní farnosti září 2019.pdf
CELODIECÉZNÍ SBÍRKY V ROCE 2019
15.9. NA BOHOSLOVCE ČB DIECÉZE
20.10. NA MISIE
10.11. NA CHARITU
8.12. NA BOHOSLOVCE ČB DIECÉZE
ABYCHOM MĚLI JASNO…
Slavení je jedním ze základních projevů křesťanského života. Liturgická oslava je jeho pramenem a vrcholem zároveň. Každé slavení je cenné, ale nemusí být jedno jako druhé.
Zasvěcenými svátky (dny, v nichž je katolický křesťan vázán povinností účastnit se mše jako v neděli) jsou slavnost Narození Páně (25. 12.) a slavnost Matky Boží, Panny Marie (1. 1.). V tyto dny je účast na mši svaté povinná.
Dále jsou ke stejnému způsobu slavení církví vyjmenovány tzv. doporučené svátky:
Zjevení Páně (6. 1.)
sv. Josef (19. 3.)
Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích)
Těla a krve Páně (61 dní po Velikonocích)
sv. Petra a Pavla (29. 6.)
Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.)
Všech svatých (1. 11.)
Neposkvrněné početí Panny Marie (8. 12.)
DEN PRACOVNÍHO KLIDU
V praxi to znamená, že zcela srovnatelný s nedělí je pouze ten den, na který připadá také pracovní klid, což jsou jen první dvě zmíněné slavnosti (Narození Páně (25. 12.) a Matky Boží, Panny Marie (1. 1.)).
Dalšími dny, které nabízejí tuto výhodu, kdy se setkává církevní slavení se státním svátkem, jsou slavnost sv. Cyrila a Metoděje a slavnost sv. Václava. Povinná účast na mši svaté v tyto dny není, ale pro toho, kdo miluje Boha, církev i sebe, je to o důvod víc se bohoslužby zúčastnit.
FYZICKÁ A DUCHOVNÍ PŘÍTOMNOST
Pro účast na mši svaté je potřebná jak přítomnost fyzická, tak duchovní. Kdo na mši opravdu nemůže přijít, ale poslouchá ji v rádiu nebo sleduje v televizi, uskutečňuje tím touhu účastnit se slavení mše sobě přiměřeným způsobem. To se doporučuje spojit s tzv. „duchovním“ přijímáním. Ve slavení svátosti smíření je později vhodné tuto skutečnost zmínit.
A kdo je omluven z účasti na mši?
Pokud věřící toto své právo a povinnost nevyužívá, pak je třeba se ptát po důvodech. Jsou omluveni ti, kteří se nemohou fyzicky zúčastnit kvůli nemoci, cestování ve ztížených podmínkách, zajetí anebo z rozumných a vážných důvodů (například podlomené zdraví a rekonvalescence, noční a směnný provoz, celodenní provoz, velká vzdálenost kostela, napjatá rodinná situace, jiné nutné a neodkladné záležitosti apod.). Proviňuje se ten, kdo zanedbává sváteční mši svatou (nebo není přítomen na některé její části) bez důvodu nebo z malicherné příčiny.
Památky a nezávazné památky jsou připomínkami událostí či světců, jejich slavení závazné není.
