Jdi na obsah Jdi na menu
 


BOHOSLUŽBY

Nařízení českobudějovického biskupa

Milí spolubratři v kněžské a jáhenské službě, pomocníci v pastorační službě, bratři a sestry.

V souvislosti s vládním vyhlášením stavu nouze v důsledku pandemie COVID-19, kterým se kromě jiného zakazují s účinností ode dne 12. března 2020 od 14 hodin všechny společenské akce, včetně náboženských shromáždění s účastí přesahující 30 osob, vydávám i já toto nařízení:

Na území českobudějovické diecéze ruším všechny veřejné bohoslužby, společné pobožnosti, duchovní obnovy, modlitební setkání a jiná shromáždění ve všech kostelích a kaplích. (…)

Snažme se každý den, zvláště pak v neděli, věnovat četbě Písma svatého a společným modlitbám v rodinách (svatý růženec a křížová cesta). (…)

Na pohřební obřady se vládní vyhlášení stavu nouze nevztahuje. Proto jsou pohřební obřady dovoleny bez omezení.

                                                                V Českých Budějovicích, 13. března 2020

                                                                + Vlastimil Kročil biskup českobudějovický

 

 

 

ABYCHOM MĚLI JASNO…

Slavení je jedním ze základních projevů křesťanského života. Liturgická oslava je jeho pramenem a vrcholem zároveň. Každé slavení je cenné, ale nemusí být jedno jako druhé.


Zasvěcenými svátky (dny, v nichž je katolický křesťan vázán povinností účastnit se mše jako v neděli) jsou slavnost Narození Páně (25. 12.) a slavnost Matky Boží, Panny Marie (1. 1.). V tyto dny je účast na mši svaté povinná.

 

Dále jsou ke stejnému způsobu slavení církví vyjmenovány tzv. doporučené svátky:

Zjevení Páně (6. 1.)

sv. Josef (19. 3.)

Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích)

Těla a krve Páně (61 dní po Velikonocích)

sv. Petra a Pavla (29. 6.)

Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.)

Všech svatých (1. 11.)

Neposkvrněné početí Panny Marie (8. 12.)

 

DEN PRACOVNÍHO KLIDU

V praxi to znamená, že zcela srovnatelný s nedělí je pouze ten den, na který připadá také pracovní klid, což jsou jen první dvě zmíněné slavnosti (Narození Páně (25. 12.) a Matky Boží, Panny Marie (1. 1.).

Dalšími dny, které nabízejí tuto výhodu, kdy se setkává církevní slavení se státním svátkem, jsou slavnost sv. Cyrila a Metoděje a slavnost sv. Václava. Povinná účast na mši svaté v tyto dny není, ale pro toho, kdo miluje Boha, církev i sebe, je to o důvod víc se bohoslužby zúčastnit.


FYZICKÁ A DUCHOVNÍ PŘÍTOMNOST

Pro účast na mši svaté je potřebná jak přítomnost fyzická, tak duchovní. Kdo na mši opravdu nemůže přijít, ale poslouchá ji v rádiu nebo sleduje v televizi, uskutečňuje tím touhu účastnit se slavení mše sobě přiměřeným způsobem. To se doporučuje spojit s tzv. „duchovním“ přijímáním. Ve slavení svátosti smíření je později vhodné tuto skutečnost zmínit.

A kdo je omluven z účasti na mši?

Pokud věřící toto své právo a povinnost nevyužívá, pak je třeba se ptát po důvodech. Jsou omluveni ti, kteří se nemohou fyzicky zúčastnit kvůli nemoci, cestování ve ztížených podmínkách, zajetí anebo z rozumných a vážných důvodů (například podlomené zdraví a rekonvalescence, noční a směnný provoz, celodenní provoz, velká vzdálenost kostela, napjatá rodinná situace, jiné nutné a neodkladné záležitosti apod.). Proviňuje se ten, kdo zanedbává sváteční mši svatou (nebo není přítomen na některé její části) bez důvodu nebo z malicherné příčiny.

Památky a nezávazné památky jsou připomínkami událostí či světců, jejich slavení závazné není.

 
 

Poslední fotografie



Statistiky

Online: 4
Celkem: 485206
Měsíc: 5622
Den: 226